Integrace dětí s DS do základní školy

Vyberte kapitolu:

Práce

MASARYKOVA UNIVERZITA
Pedagogická fakulta
Katedra speciální pedagogiky

Integrace dětí s Downovým syndromem do základní školy

Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí diplomové práce:  PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D. Bc.
Vypracovala: Kateřina Jiskrová

Poděkování:
Mnohokrát děkuji paní PhDr. Dagmar Přinosilové, Ph.D., za velmi vstřícný přístup a cenné rady, které mi poskytla nejen v rámci vedení mé bakalářské i diplomové práce, ale za všechno cenné, co mi předala v průběhu celého studia.

Děkuji všem lidem s Downovým syndromem, kteří se stali inspirací pro moji práci a velkou radostí a obohacením mého života. Děkuji také jejich vstřícným a silným rodinám a učitelům, kteří mi ochotně předávali a předávají své zkušenosti.

V neposlední řadě děkuji své mámě a sestře, partnerovi Zdeňkovi a přátelům za veškerou podporu a pomoc, bez níž by moje práce jistě nikdy nevznikla…

Prohlášení
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Obsah

Obsah
Úvod
1. Downův syndrom
1.1 Základní informace o Downově syndromu
1.2 Genetická podstata a formy Downova syndromu
1.3 Kognitivní schopnosti dětí s Downovým syndromem
1.4 Komunikace dětí s Downovým syndromem
1.5 Chování dětí s Downovým syndromem
1.6 Možnosti základního vzdělávání dětí s Downovým syndromem

2. Integrace
2.1 Vymezení pojmů integrace a inkluze
2.2 Legislativní vymezení integrace
2.3 Faktory úspěšné integrace
2.4 Zvláštnosti v integrovaném vzdělávání žáků s mentálním postižením
2.5 Individuální vzdělávací plán
2.6 Asistent pedagoga

3. Jak funguje integrace dětí s Downovým syndromem do základních škol v podmínkách České republiky
3.1 Cíl práce, výzkumné metody, výzkumné otázky, harmonogram práce
3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a oblastí výzkumného šetření
3.3 Analýza výsledků vlastní výzkumné činnosti

4. Zhodnocení výsledků výzkumné činnosti
4.1. Zhodnocení názorů 1. skupiny dotazovaných
4.2. Zhodnocení názorů 2. skupiny dotazovaných
4.3. Konfrontace názorů 1. a 2. výzkumné skupiny

Závěr
Shrnutí
Summary
Seznam použité literatury
Seznam příloh

Úvod

Úvod

„Vím, že jsem postižený. Ale kdo není?
Spíš si myslím, že jsem jinačí.
Když jsem chodil do školy, nikdo přede mnou nemluvil, že jsem postižený.
Ani rodiče. Nepřipadal jsem si, že jsem jinačí. Ale někdy mně bylo divné, že se lidé po nás otáčejí. Ale maminka jako by nic, tak já také.
Když jsem byl starší, mluvilo se přede mnou o Downově syndromu, ale já jsem nemyslel, že i já mám Downův syndrom. Maminka mně vypravovala o dětech
s Downovým syndromem, co všechno umějí a znají.
Vypravovala mně, co to je Downův syndrom a já jsem si představoval, že to je nějaký červíček v hlavě, který se tam pohybuje, a proto jsou také lidé trošičku jinačí.
Potom jsem si pomalu začal uvědomovat, že se to také týká i mě. Ale vůbec jsem se nepolekal a nebyl nešťastný.
Teď vím, že mám o něco víc než jiní. Snad proto vidím více barev než ostatní, snad proto cítím jinak než ostatní.
Maminka mi říkala, že by se ráda podívala na svět mýma očima.
Že je ráda, že ji to učím. Že díky mně poznává zajímavé lidi, které by jinak nepoznala. Není to príma? Tak proč se trápit?
Je pravda, že se někdy zamyslím a chci být sám. Nikdo mně v tom nebrání. Chci být sám jenom na chvíli a ne vůbec proto, že bych se trápil. Jenom tak přemýšlím a říkám si, že mnoho lidí je na tom o hodně hůř a nemají Downův syndrom.
Jednou mně maminka vypravovala o tom, že byla hodně smutná. Ale potom prý si uvědomila, že má něco, co nemají druzí. Že mne dostala darem a toho daru že si váží víc, jak čehokoliv jiného.
A tak, když mně je smutno, řeknu si, že jsem opravdu hezký dáreček, rozesměju se a je mi dobře na světě.“

Z knihy „Hledání“. Napsal Jiří Šedý, 35letý muž, spisovatel, malíř, můj kamarád a obdivuhodný člověk s Downovým syndromem.

Problematiku života lidí s Downovým syndromem jsem si vybrala jako oblast zaměření mé diplomové práce, protože s lidmi s tímto druhem postižení pracuji a přátelím se již několik let a velmi si vážím skutečnosti, že se stali součástí mého života. Téma integrace dětí s Downovým syndromem do základních škol jsem zvolila z toho důvodu, že v rámci mého zaměstnání v o.s. Úsměvy, sdružujícím rodiny dětí s Downovým syndromem, realizuji s dětmi a mladými lidmi s touto diagnózou od 3 let věku tzv. „Terapie na rozvoj kognitivních funkcí“, které si za jeden z hlavních cílů kladou, připravit děti s tímto postižením po rozumové, kognitivní, sociální i emocionální stránce co nejlépe na integraci a celkové zapojení do majoritní společnosti.

Jsem přesvědčena o tom, že tito lidé jsou schopni hodnotného, pro sebe i pro společnost přínosného dospělého života, pokud dostanou šanci žít v rámci majoritní populace, být v ní vzděláváni, zaměstnáni i uznáváni a především přijímáni se svými kladnými i zápornými vlastnostmi (tak jako každý z nás). Tito lidé jsou neobyčejné osobnosti a zaslouží si naši pozornost a důvěru v jejich schopnosti.

Tato práce si klade za cíl zjistit, jak se staví společnost k integraci těchto dětí do základních škol a jak toto začleňování v praxi funguje. Integrace do základní školy má totiž velmi pozitivní vliv na budoucí jednodušší a přirozenější začlenění lidí s postižením do majority i v dalších oblastech jejich budoucího života (zaměstnání, vztahy, koníčky).

Diplomová práce je složena ze čtyř kapitol, první dvě jsou teoretické, druhé dvě jsou zaměřeny na vlastní výzkumné šetření zabývající se integrací dětí s Downovým syndromem do běžných základních škol v České republice.

První kapitola práce se zabývá Downovým syndromem po teoretické stránce. Podává velmi stručné a základní informace o tom, co je Downův syndrom a jaká je genetická podstata vzniku tohoto postižení. V rámci první kapitoly se kromě základních informací o syndromu jako takovém, pozastavujeme i nad tím, jak se projevují lidé s tímto postižením v oblastech, které by mohly přímo ovlivnit jejich integraci do běžného proudu vzdělávání. Věnujeme se zde kognitivním schopnostem, komunikaci a chování dětí s Downovým syndromem. Na závěr kapitoly jsou popsány základní možnosti vzdělávání těchto dětí v podmínkách České republiky.

Druhá kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá integrací. Nalezneme v ní základní vymezení pojmů integrace a inkluze, faktory, které ovlivňují úspěšnost integrace i její legislativní vymezení. V rámci této kapitoly se seznámíme také se základními uváděnými zvláštnostmi, které můžeme pozorovat v rámci vzdělávání dětí s mentálním postižením a shrneme, jak fungují dva základní pilíře integrace: Individuální vzdělávací plán a asistent pedagoga.

Třetí kapitola diplomové práce předkládá úvod a první část k vlastní výzkumné činnosti. V jejím rámci uvádíme a popisujeme základní cíl práce, metody využité v rámci výzkumného šetření, výzkumné otázky na které se budeme snažit ve výzkumu odpovědět a uvádíme i harmonogram práce na výzkumu. Najdeme zde také charakteristiku výzkumného vzorku a oblastí výzkumného šetření. Kromě těchto základních úvodních informací obsahuje tato část analýzu názorů dotazovaných. Tato analýza je založena na tabulkovém zpracování rozhovorů s dotazovanými výzkumnými skupinami osob na téma, jak funguje integrace dětí s Downovým syndromem do běžných základních škol v našich podmínkách.

Poslední, čtvrtá, kapitola diplomové práce, má za úkol zhodnotit, co vyplývá z informací, které jsme v rámci výzkumu získali od dotazovaných a osobními návštěvami integrujících i neintegrujících základních škol. V rámci této kapitoly nalezneme podrobné zhodnocení základních získaných názorů a konfrontaci těchto názorů v rámci laické a v integraci zainteresované veřejnosti. Veškeré závěry uvedené v této části výzkumu jsou doplněny grafy, které se nachází v příloze dokumentu.

V rámci diplomové práce jsem použila tyto výzkumné metody a techniky: Analýza odborné literatury k tématu, rozhovor a pozorování.

Ve všech případech se jednalo se o standardizovaný typ rozhovoru, kdy byly dotazovaným pokládány totožné otázky v témže pořadí a za velmi srovnatelných podmínek. Pozorování bylo využito ve výzkumu jako doplňková metoda, jednalo se o pozorování skupiny (celé třídy), s hlubším zaměřením na konkrétního jedince (dítě s DS) v jejích přirozených podmínkách. Jednalo se o pozorování přímé, založené na osobní přítomnosti ve třídě.