Několik tipů, jak dosáhnout přijetí dítěte se speciálními potřebami do běžné základní školy:
NECHOĎTE SAMI
O přijetí svého dítěte do školy ani o jiných důležitých záležitostech nechoďte do školy jednat sami. Vezměte s sebou nejlépe odborníka např. psychologa, pedagoga nebo lékaře, který vaše dítě zná a dobře rozumí důvodům, proč jste se rozhodli pro integraci. Nebudete-li mít možnost jít s odborníkem, vezměte dobrého přítele či přítelkyni, pracovníka místní organizace zastupující zájmy lidí s postižením atd. Snažte se posílit vaše postavení při jednání s vedením školy.
VYBERTE SI ODBORNÉ PRACOVIŠTĚ
Využíváte-li služeb speciálně pedagogického centra, které nemá s integrací zkušenosti nebo principielně nesouhlasí se začleněním dětí s tím typem postižení, jaké má vaše dítě atd., máte možnost obrátit se na jiné odborné pracoviště. • Můžete si vybrat takové pracoviště, které vyhovuje vašim požadavkům, např. je ochotno se odborně postarat o individuální začlenění vašeho dítěte do běžné školy.
UVĚDOMTE SI ROLI ODBORNÍKŮ
Role odborníků má dvě úrovně:
- Mají vám, rodičům, poskytnout úplné a objektivní informace o obou základních možnostech ve vzdělávání (v běžné a speciální škole), informovat vás o výhodách a nevýhodách těchto možností atd.
- Na základě VAŠEHO rozhodnutí poskytují odbornou pomoc v tom prostředí, pro které jste se rozhodli. Jinými slovy – odborníci informují a podporují, rodiče se rozhodují. Odborníci se musí snažit podat vám informace objektivní, co nejméně ovlivněné jejich názorem, tradicí, zaměřením odborného pracoviště atd.
ZAČNĚTE U SPÁDOVÉ ŠKOLY
Spádová škola sice nemá zákonnou povinnost dítě zapsat, lze se ovšem odvolávat na přirozené právo dítěte navštěvovat školu v místě bydliště – spádovou školu. V případě, že škola odmítne Vaše dítě zapsat, chtějte, aby Vám její vedení poskytlo toto rozhodnutí v písemné podobě. Odvolejte se k patřičnému školskému úřadu, napište ministrovi školství, premiérovi, starostovi, spojte se s dalšími rodiči atd.
ZAJIŠTĚNÍ ASISTENCE
Může se stát, že vedení školy bude podmiňovat přijetí vašeho dítěte tím, že pro něj zajistíte asistenci. To znamená, že seženete člověka a peníze na jeho mzdu nebo budete svému dítěti ve škole pomáhat sami. Myslete na to, že není přirozené, aby dítě bylo ve škole doprovázeno rodiči. Je to dokonce velmi stigmatizující okolnost, znemožňuje přirozenou komunikaci s ostatními dětmi atd. Navíc tak přijdete o možnost odpočinout si nebo chodit do zaměstnání. Škole ale můžete nabídnout informace o možnostech zajištění asistence – např. dáte kontakt na jinou školu, SPC nebo jinou organizaci, která má se zajišťováním asistence zkušenosti.
POZOR NA ÚHYBNÉ MANÉVRY
Podle §4 vyhlášky 291/91Sb. a novely 225/93 může ředitel žáka uvolnit ze zdravotních důvodů zcela nebo z části z vyučování. Tím je žák vlastně vyloučen z dětského kolektivu. Kontaktujte odborné pracoviště, kterému důvěřujete a které posoudí, zda je rozhodnutí o uvolnění z vyučování odůvodněné.
Česká republika přijala dva základní dokumenty, které potvrzují právo dětí se speciálními potřebami vzdělávat se v systému běžných škol – jde o mezinárodní dokument Úmluva o právech dítěte (viz články 2, 3, 6, 28 a 29) a Listinu základních práv a svobod (viz článek číslo 33 „Každý má právo na vzdělání“).
Mimo to je tu ještě vyhláška 127/97, která v §7 odstavci 1 říká, že „O zařazení a přeřazení žáků do speciálních mateřských a speciálních základních škol, zvláštních škol, pomocných škol a přípravného stupně rozhoduje ředitel školy a to se souhlasem jejich zástupce.“ Rodiče mají právo rozhodnout o tom, jestli jejich dítě bude či nebude zařazeno do speciální školy.
Práva rodičů na rozhodování o vzdělávací cestě dětí i práva děti na vzdělání v běžné škole jsou v ČR zaručena. Zákon ani žádný jiný vládní dokument však nestanoví škole (speciální ani běžné), povinnost přijmout dítě se speciálními potřebami a umožnit mu tak základní vzdělání. Spádová škola nemá povinnost přijmout dítě ze spádové oblasti.
Žádná právní úprava nestanoví, která škola má povinnost naplnit práva dětí a jejich rodičů.
V zásadě jsou dvě cesty, jak dosáhnout zápisu do běžné základní školy v místě bydliště (podobně jako i v případě speciální školy) – přesvědčit ředitele dané školy, aby dítě přijal, ačkoli nemá povinnost, nebo se práva domáhat soudní cestou s odvoláním na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní Úmluvu o právech dítěte.
Vzhledem ke stavu soudnictví a malému právnímu povědomí, je efektivnější jít cestou přesvědčování vedení školy, pedagogů i školských úřadů.
Zdroj: Malá příručka pro rodiče, kteří se rozhodli pro integraci, OS Rytmus
