Uplynulo již devět měsíců od posledního příspěvku. Ach, jak ten čas letí. Kristínka už za dva měsíce oslaví své čtvrté narozeniny. Loňské léto bylo pro nás velice smutné, protože jsme přišli o nejlepšího zvířecího přítele naší rodiny, bernského salašnického psa Elišku. Kristínka tak o svoji psí kamarádku. V září nastoupila Kiki do soukromé mateřské školky na Zbraslavi, protože do státní školky tady v Praze jsme se bohužel nedostali. Školku navštěvovala zpočátku jen 2x týdně dopoledne, ale nyní chodí již 3x týdně a dokonce ve školce už spí. Protože má školka dostatek pedagogického personálu, nemusí mít Kristínka asistenta.
Ve školce je moc spokojená, vlastně přímo nadšená. Každé ráno, když vystoupíme z auta, spěchá do školky a křičí „Hurá školka“. Díky pobytu mezi vrstevníky je Kristínka daleko lepší ve verbální komunikaci. MŠ používá prvky Montessori pedagogiky a tak se Kristínka stává stále více samostatnější. Velikou výhodou pro nás je, že už od tří let nemáme plínky (ani v noci) a Kiki si sama řekne o potřebu. Sama jí lžičkou, dokáže si nalít ze džbánku pití, na vycházce už nejezdí v kočáru, ale chodí s dětmi za ruku. Po obědě nemá problém s usínáním a dokonce je poslední, která ve školce vstává. Jediný problém, který se snažíme společnými silami s pani učitelkami odstranit, je časté strkání do menších dětí. Dlouho jsme nemohli přijít na to, z čeho toto nežádoucí chování vzniklo. Asi před týdnem jsem se s Kristínkou dívala navečer na její oblíbené Krkonošské pohádky a co nevidím, Trautenberk strká občas do Anče, Kuby nebo hajného. Protože má Kiki velice silné pozorovací schopnosti, neuniklo jí to. Musím přiznat, že jsem si do té doby já ani muž žádného Trautenberkova strkání nevšimli. No a tak nyní víme, proč Kiki strká (nemá výborné jen pozorovací, ale také napodobovací schopnosti), ale jak to odstranit bohužel ještě nevíme 🙂 . Kristínka všemu rozumí a vše dost dobře chápe, ale proč nedokáže pochopit, že strkat do menších se nesmí, to opravdu nechápeme zase my. Doufáme, že to snad samo odezní. Musím ještě zmínit, že první tři měsíce pobytu v MŠ většinou promarodila. Bohužel proto také musela přestat docházet na různé aktivity (plavání, taneční kroužek, různé terapie…). Dnes opět, po půl roce, jdeme plavat, tak snad se vše zase vrátí do starých kolejí . Ještě bych zmínila, že i letos pokračujeme v lyžování. Učí se hlavně pohybu na lyžích, jezdí rovně z kopce a snaží se učit zatáčet na levou a pravou stranu. Moc se jí líbí jezdit s tatínkem na vleku 🙂 . Zatím tedy nejde o nějaké velké lyžování. Od posledního návratu z lyžování vydrží Kristínka déle sama chodit a proto skoro vůbec nepoužíváme kočárek (myšleno po městě a na menší procházky např. po Petříně, na Bílé Hoře…). Doma mi Kristínka velice ráda pomáhá s domácími pracemi. Oblíbené je vysávání a utírání prachu. K vánocům dostala dětskou kuchyňku a tak hodně ráda vaří. Nejoblíbenější činností pro ni ale je poslech hudby a tanec. Strašně ráda napodobuje mažoretky. Jednou za 14 dní chodí na muzikoterapii, kde je velice spokojená. Od září jsme přijati do nové státní MŠ tady v Praze. Nyní řešíme s SPC pedagogického asistenta pro novou MŠ. Po MŠ na Zbraslavi se nám bude moc stýskat, protože jak prostory školky, její okolí a hlavně personál jsou úžasní. Bohužel dojíždění pro nás bylo časově náročné a finanční stránka také :-). Všichni se už moc těšíme na jaro a sluníčko.
5.3.2014 napsala maminka Radka
