Autoři s DS

na tom záleží…

autor: Denisa Střihavková

ukázka z knihy:

„MAMKA A TAŤKA

Byla jednou jedna krásná žena. Jmenovala se Jana Střihavková. Chodila všude a zvědavě se dívala, jestli jde kolem muž. Byla hezká a pracovitá. Přemýšlela o tom, koho si ona vezme za muže. Byla pěkná, zdvořilá, vynikající překrásná žena. Byla slušná a slušně se chovala. Měla krásný, tichý a půvabný úsměv. Usmívala se jako růže spanilá a voňavá. Byla důležitá jak šraňky v tunelu. Chodila na různé procházky městem nebo jezdila na návštěvy. Byla okouzlující a moderní.

Najednou se lekla. Slyšela teskně volat. Nevěděla, kdo koho volá. Ten hlas volal: Jano Střihavková! Ona nevěděla, co na ní chce. A on to byl její miláček Miloš Střihavka. Vylezl z křoví. Řekl, to jsem já, Jani. Jsem Miloš Střihavka. Nejsi důležitá jak šraňky v tunelu? Mamka se otočila. Viděla taťku, který byl oblečen svátečně na svatbu a v ruce držel jednu kytku pro ni. Jana Střihavková byla šťastná, že ho spatřila. Utíkali k sobě.  …“

HLEDÁNÍ

autor: Jiří Šedý

ukázka z knihy: „Jsem člověk tím, že chci pomáhat slabým a nemocným. Jsem něžný a citlivý. Umím naslouchat druhým, cítit s nimi a rozumět jim. Umím přijímat lásku a rozdávat ji. Umím pohladit po duši i po ruce. Jsem opravdový, vím co chci a potřebuji. Vážím si sám sebe a ostatních.

Jsem člověk tím, že si vážím člověka.“

zdroj: http://www.jirisedy.wz.cz/hledani.html

CITLIVOST BAREVNÉHO SLUNCE


autor: Jiří Šedý

ukázka z knihy: Krása je teplo, když mne pohladí hodný člověk. Ucítím to teplo a svým úsměvem rozdávám teplo a krásu i já. Pohladím malou pomněnku, pomalu k ní položím hrst barevných kapek z oblohy. Stane se zázrak. Objeví se zlatý pták. Dává mi slova a cit do úst a já umím každému říci: „Podívej se, člověče, jak je svět krásný! Hledej krásu, jako ji hledám já.“

zdroj: http://www.jirisedy.wz.cz/citlivostbarevnehoslunce.html

Podivuhodná planeta

autor: Jiří Šedý

Ukázka z knihy: „Veselý zážitek byl v jedné anglické hospůdce. Číšníci zde byli velice důležití, ani se snad neusmáli. Zato se smála maminka. Tatínek si objednal pivo a kouká, div mu oči nevypadly z důlku. To pivo bylo kalné. Tak se začal mračit jako čert, což on umí jako nikdo jiný na světě. Maminka ho chlácholila, na štěstí to viděl průvodce a řekl tatínkovi, že takové pivo je v Anglii typické, že to je způsobené jiným kvašením a i chuť že je jiná. Tak tatínek pivo ochutnal a řekl, že je to jeho první a poslední pivo v Anglii. Já jsem se tomu smál, ale potom mi donesli nějaké maso s křenem. Křen pálil až mi tekly slzy. Tak jsem tatínkovi řekl, ať si z toho nic nedělá, že to je moje první a poslední maso v Anglii.“

zdroj: http://www.jirisedy.wz.cz/podivuhodnaplaneta.html