Terezka

Příběh Terezky

Učitelce ve škole jsem řekla jednu zásadu a to: BERTE JI ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO ZDRAVÝ DĚTI. Stejná přísnost a nároky jako na ostatní, jinak Vám Teruš bude ve třídě lítat, lézt po stole a dělat si co chce a nebude mít z Vás respekt. Žádné pusinkování a mazlení, jinak Vám Terezka bude sedět na klíně a nic s ní neuděláte.Takže paní učitelka začala hned od začátku školního roku a to když jsem chtěla být s Terezkou první týden ve třídě a ukázat asistentce a učitelce jak se s Terkou pracuje, včetně chození na záchodu a obědvání, tak učitelka řekla: žádný takový, když tady nemají maminku žádné děti, tak když nikdo tak nikdo. Však my si poradíme. A zvládli to dobře.

Terezka se ve škole skvěle adaptovala a zařadila mezi zdravý děcka. Za ten měsíc už umí písmenka – a,e,i,o,u,m,t,j a teď se budou učit l. A to písmena jak psací, tiskací, malý i velký. Taky počítá do trojky a už se učí znaménka mezi čísly menší, větší, rovná se. Včera jsem mluvila s učitelkou a na Terku jen samá chvála. Že už zvládla učivo do půlky 3.třídy podle osnov pomocné školy. Že toho je tam strašně málo. Asi jen 5 písmenek za celý rok. Prý mohla jet podle osnov zvláštní školy. Taky se za ten měsíc hodně zklidnila. Prý vydrží sedět v lavici skoro celé 4 vyuč.hodiny. To protože vidí sedět zdravý děcka a vidí že je to normální. Začala se i jinak chovat k Filípkovi, nebije ho a nechce se s ním prat, tak jako tomu bylo když chodila do školky. Tam děcka jenom lítaly, praly se a kluci se boxovaly a ona si myslela že je to normální. Taky sama chodí na záchod. Chce dělat všechno sama a ukazovat u tabule a číst nahlas děckám slabiky a písmena. Už se učí ma, mo, mi, mu,me, ta, to, je. Taky máma, Ema atd. Terezka se chce všem předvádět jak čte. Říkala učitelka že čte líp než zdravý děcka. Samozřejmě je tam vada řeči, ale to je u těchto dětí normální. Ale je fakt že se s ní doma dost nadřu aby v té hlavě něco měla.

Terezka zatím jede podle stejných osnov jako ostatní děcka a stíhá. Ale už se radí učitelka s asistentkou jestli nezvolnit tempo, aby se to Terce všechno nezačalo plést. Ona teda čte jako když bičem mrská, jako kdyby asi 50 písmen na čtyřech řádcích znala nazpaměť. Ale to je nemožný. Ale jak se přidává- l- tak je čte jako- i-. Jen psaní začíná jít trochu ztuha. Do teď pouze obtahovali čáry a uvolňovali ruku a jak má psát sama 1,2 tak jí to moc nejde.

Jsem strašně ráda že jsme Terezku dali do školy mezi zdravý děcka a nenechala jsem se nikým ovlivnit, protože moc lidí kolem mě pro to nebylo, asi jen moje mamka a ségra. V pátek u nás byla naše bývalá asistentka, která teď učí v Brně na Hlinkách v pomocné škole a tehdy nás přemlouvala ona i celá její rodina a taky učitelky ve školce ať tam Terezku dáme že tam bude učit a bude jí tam líp že bude mezi svýma. Teď říkala že ve třídě jsou 2 učitelky a 1 asistentka a mají tam 9 těžce postižených děcek. Jsou to ležáci a na vozíku. Že už je i od jednoho kluka pokousaná. Takže nevím co by tam Terezka teda dělala. Ještě že jsem se nenechala tehdy přemluvit.

Takže všem co mají děcka s DS doporučuju dat je do školy mezi děcka zdravý. Ale hodně taky záleží na asistentce a učitelce. My máme obě výborné. Obě jsou na Terezku dost přísné, to ona potřebuje, jinak by si dělala co chce.

napsáno 2008