Canisterapie
Terapie se provádí za pomoci psa. Není důležitá rasa psa (i když některé jsou vhodnější a lépe se cvičí), ale jeho povaha a charakter. Pes dokáže klienta motivovat, aktivizovat, stimulovat, mírnit jeho negativní projevy a celkově ho rozvíjet.
Canisterapii lze využít u osob všech věkových kategorií. V praxi se v canisterapii užívá nejčastěji polohování, dále mazlení, hlazení a hry se psem s pomocí různých pomůcek a s verbálními projevy. Mezi obvyklé formy patří Animal Assisted Activities (aktivity za pomoci zvířat). V tomto případě se pes využívá k relaxaci, motivaci, zmírnění stresu a k aktivizaci. V rámci Animal Assisted Therapy (terapie za pomoci zvířat) je přímo stanoven individuální cíl rozvoje konkrétních funkcí a rehabilitace. Úspěšnost canisterapie závisí na vzájemné spolupráci mezi terapeutickým týmem, který tvoří psovod, canisterapeutický pes, terapeut a klient. Psovodem je většinou majitel psa. Tato osoba svého psa velmi dobře zná a zodpovídá za něj (za přípravu, zdravotní stav, bezpečnost a předepsané náležitosti). Canisterapeutický pes bývá cvičen již jako štěně a každé dva roky musí splnit canisterapeutické zkoušky. Pes a psovod tvoří dokonale sehraný tým. Terapeut je kvalifikovaná osoba, která sestavuje průběh terapie, polohuje klienty a určuje postupy práce. Společně s psovodem se chystají na jednotlivé terapie a vedou si dokumentaci. Klient je jádrem celé terapie, kterou podstupuje dobrovolně (v případě dětí se souhlasem rodičů a lékaře).
Canisterapie může být individuální (pro imobilní klienty, základem je relaxace) nebo skupinová (pro více klientů, kde se upřednostňuje aktivní spolupráce). Samotný průběh terapie má několik fází. V úvodu je třeba navodit příjemnou atmosféru a seznámit klienta se psem (v případě skupinové terapie představit vzájemně všechny klienty mezi sebou). Další část je zaměřena na relaxaci prostřednictvím polohování. V aktivní fázi terapie splňují klienti dané úkoly, zapojují se tedy aktivně. Jsou to úkoly, které rozvíjí hrubou a jemnou motoriku (chůze vedle psa, podlézání, kartáčování, hlazení psa), orientaci (poznávání částí těla) a komunikaci (povely, pojmenování aktivit psa). Závěrečná část je určena k uklidnění klienta, zhodnocení celé terapie (pochvaly, odměna pro psa) a k motivaci na příští canisterapii.