Jmenuji se Kateřina Polišenská a máme s mužem tři úžasné děti. Jedním z nich je též Martínek, který do vínku dostal Downův syndrom. Martínek chodil tři roky do malé mateřské školky rodinného typu na Dřínově, to je malá vesnička nedaleko Kroměříže. Přístup tamních pedagogů i práce asistentky byly úžasné, Martínkem byl „rovnocenným“ parťákem, něco uměl hůř, ale něco zase lépe. Snažili jsme se proto ze všech sil najít mu klasickou základní školu, kde by byl integrován. Ve zdejších vesničkách a našem malém městečku je integrace věcí zatím nevyzkoušenou, tedy riskantní a náročnou záležitostí. Po opravdu urputném boji nám řekli ano v naší spádové škole v Morkovicích-Slížanech, což jsme viděli jako naprosto nejlepší variant u pro začlenění Martínka, a vlastně také nás, mezi zdejšími obyvateli.
