Samotná práce je rozdělena do několika oddílů. V části Současný stav se zabýváme tématy, která jsou stěžejními východisky pro část praktickou. Shrnujeme v ní nejdůležitější etická témata, která se týkají výše zmíněné problematiky. Kapitoly na sebe volně navazují a jejich obsah pak volně koresponduje s rozhovory. První část se zabývá prenatální diagnostikou a etickými principy, které jsou s ní bezprostředně spjaty, přechází v kapitolu, ve které jsme se snažili o stručné nastínění základních etických principů. Další z kapitol pak tvoří Komunikace ve zdravotnictví a Sdělování nepříznivé diagnózy. Zaobíráme se také rolí lékaře a vlivem jeho moci na konečné rozhodnutí matky. Nezbytná je pak kapitola pojednávající o vztahu rodiny k matce a dítěti, neboť je všeobecně známý fakt, že ve většině případů rodina hned po zdravotnickém personálu hraje nejdůležitější roli a tudíž má na vztah matky k dítěti s postižením nebetyčný vliv.
Praktická část je tvořena kvalitativní metodou polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny s jednotlivými matkami, které mají dítě s Downovým syndromem. Na základě výsledků výzkumu pak byly stanoveny odpovědi na jednotlivé výzkumné otázky.
Cílem práce bylo zjistit, zda přístup zdravotnického personálu ovlivnil ve vztahu k jejich dítěti, jaký vliv mají obecně lékaři na vztah matky k dítěti s postižením, co si o tom myslí samy matky a jak by si představovaly sdělování nepříznivé diagnózy.
